Eating habbits

V dnešní době je zdravé stravování fenomén. Profitují na něm jak společností, označením jejich produktů štítky "fitness" nebo "light", ale i fitness centra, různí výživový poradci, ale i lidé, kteří píší knihy o stravování. Zjednodušeně se s těmito věci v posledních letech roztrhl pytel. Jak však poznat, co je skutečně pravda? Kolikrát se stane, že si přečteme nějaký článek z nějakého časopisu, kde píší například, že špenát je super potravina, díky které se nám pročistí organismus a my jej začneme konzumovat po kvantech. Ruku na srdce, kdo z nás se už takto nechal "napálit".

Jako dítě jsem nikdy své stravování neřešila. Byla jsem malá holčička, která jedla jako vrabec a spíš jen ochutnávala, než aby se pořádně najedla. Pamatuji si, jak maminka byla šťastná, když jsem snědla celou svou miniaturní porcičku, kterou mi nandala. Co jsem však uzobávala a mohla jíst neustále byly sladkosti. Ty jsem milovala, i když se mě rodiče snažili místo čokolád učit na sušené ovoce. I přesto jsem však byla hubená a poslouchala poznámky babiček, zda mi rodiče dávají vůbec najíst.
Prvních změn jsem si začala všímat v pubertě. Klasika. Dívkám se začne postava měnit - zvětšují se boky, bříško, stehna a rostou jim prsa. V té době jsem začala více jíst a už své obědové porce dojídala celé i jsem si přidávala. Pořád jsem jedla čokolády, sušenky a bez výčitek si dopřávala před spaním pořádnou porci zmrzliny a nedělní dortíky.
Když mi bylo 15 tak jsem se začala divit, že si musím kupovat větší kalhoty. Necítila jsem se dobře a začala jsem trochu cvičit, i když jsem od malička tancovala. Jídlo jsem však stále neřešila s poznámkou "cvičím, tak můžu". Opak byl pravdou. Má váha se vyšplhala do výšin a já byla spíše malý buclík. Podívala jsem se do zrcadla a už jsem se sama sobě nelíbila.

Tím to všechno vlastně začalo. Dnes se o to co jím zajímám.


Nepiji slazené limonády ani minerálky. Naučila jsem se pít vodu a zamilovala se do čajů. Denně vypiji několik šálků a také si pravidelně dopřávám šálek (pořádný hrnek) cappuccina.
Do svého jídelníčku jsem zapojila několik porcí ovoce a zeleniny. Vynechal jsem rychlá občerstvení a omezila sladké na minimum. Když mě honila mlsná, tak jsem mlsala právě ovoce - čerstvé nebo sušené.
Tento rok jsem se však o svou stravu začala zajímat více. Tím mám namysli správné rozvržení bílkovin, tuků a sacharidů během dne. Zcela jsem se odnaučila od pečiva a když už mám chuť tak si dávám žitný (takové ty tmavé těžké zrníčkové plátky) chléb. Pro mnoho lidí to zní jako nepředstavitelná myšlenka, ale jde spíše jen o zvyk. Oblíbila jsem si ryby a steaky, zeleninu, rýži a začala jsem objevovat potraviny jako je bulgur, sója, quinoia či pohanka, avokádo. Na chuť jsem přišla i luštěninám. Mou láskou se staly i mléčné výrobky. Tvaroh se skořicí a banánem je jedna z mých nejoblíbenějších dobrot. A oříšky? Láska na první pohled.

A co vy dbáte na to, co jíte? Co je vaše nejoblíbenější jídlo? :)