Last Bell Ring

V překladu poslední zvonění. Zda tento den už máte za sebou, tak se vsadím, že jen nadpis tohoto článku vám vykouzlil úsměv na tváři. Ovšem jestli jste mladší a teprve Vás čeká, tak Vám mohu slíbit jediné - Tento den si užijete a budete na něj dlouho s láskou vzpomínat!
Jaký převlek jsem měla já? A jak naše poslední zvonění probíhalo?

čtěte dále!

Trochu mne zamrzelo, když jsem zjistila, že na naše poslední zvonění má být jen 7°C. Týden předtím totiž teploty dosahovaly krásných 20°C a najednou, když měl být náš den, tak takhle klesly. Nu což, přeci nebudu měnit kvůli "pár" stupňům plány a přemýšlet nad jiným kostýmem.

Ve škole jsme mohly být jen do velké přestávky. Asi se vedení bálo, že bychom školu zruinovaly. Ovšem není nad lepší pocit, než vědět, že můžete ničit školní majetek. Nemám tím namysli házení židlí z okna, vyhazování dveří z pantů nebo rozbíjení talířů z jídelny, ale jen obyčejné čmárání po nástěnkách, stěnách, skříňkách a to nejdůležitější - po studentech! Vodní pistolky a píšťalky jsou nutnost na tento den a hromada rtěnek, tužek na oči a lihových fixů jakbysmet.
Musím se zasmát nad myšlenkou, která se mi dere před oči. Kluci přinesli bazének s vodou před vchod do školy! Takže ano, ani jedna noha nezůstala suchá (to nemluvím ani o házení pytlíků s vodou na hlavy několika studentů) a ani jeden obličej nezůstal čistý. Myslím, že takhle žáky nikdo nezmaloval a "nepotrestal" za posledních pár let, co jsem byla na této škole. Takže jo - na nás se nezapomene. Doufám.

Zpětně si říkám, že jsem si tento den užila mnohem více, jak maturitní ples. Je to zvláštní? Já ani nevím. Mrzí mě jediné - čas. Sice po hodině nebylo kam psát (ani na cca 500 studentů), ale řádit další hodinku nebo dokonce dvě by mi vůbec nevadilo! Pro Vás, které tento den čeká - UŽIJTE SI HO! Budete na něj vzpomínat! :)