Takže už nějakou dobu jsem přemýšlela o zkrácení svých vlasů. Přeci jen mám jich málo, jsou jemné a konce se mi třepí rychlostí blesku. O pomalém růstu ani nemluvím. Každá změna je pro mě velká událost a tak u mě není nic (co se týče vlasů) spontánní, ale předem dlouho plánované.
čtěte dále! :)
První k čemu jsem se odvážila byl hnědo-zrzavý přeliv. Bohužel s častým mytím vlasů už pomalu, ale jistě mizí a to mě mrzí. Přemýšlela jsem o barvě, ale na to potřebuji ještě čas a odvahu. Nicméně říkala jsem si, že vlasy by mohly vypadat lépe o nějaký ten centimetr kratší. V praxi to znamená vzdát se několika let pěstění a péče o těch pár vlasů, co mám na hlavě.
Přede mnou se však rozhodla Anička. Šla tři týdny přede mnou a když jsem uviděla, jak ji to rozzářilo a opravdu prokoukla, jsem se rozhodla na pevno - Půjdu do toho! .
Počkala jsem si ovšem do maturitního plesu, aby mi šel udělat nějaký pěkný účes. V úterý po škole jsem běžela ke kadeřnici a během 45 minut jsem se zbavila ošklivých a roztřepených konců. Vlasy jsme nechaly o něco delší, jelikož přírodně jsou vlnité a to znamená kratší délku, než když jsou (jako je mám na fotografii) vyžehlené. Nějaký hlásek v hlavě mi však šeptá, že ještě o kousíček kratší by to vůbec nemuselo vypadat špatně. Uvidíme, co tedy přinese čas! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat