Back to the normal

Jak tak sedím ve svém pokoji a přemýšlím, začínám se cítit smutně. Je po Vánocích i po Silvestru a před námi zatím nic není. Nic na co by se člověk mohl těšit, snad jen jarní prázdniny, ale ty jsou až za měsíc a ty mi budou připomínat blížící se maturitu a budou ve jménu učení. Každopádně zítra je první po prázdninový den a to znamená jediné - návrat do studené a ošklivé budovy jménem ŠKOLA.

Dnešní den jsem si však ještě užívala. Přeci jen poslední prázdninový den (i když teoreticky je neděle a to by bylo stejně volno, a poslední prázdninový den připadl v tom případě na pátek) jsem se vzbudila sama od sebe a udělala jsem si parádní snídani do postele, kde jsem koukala na pohádky a i se trochu učila (přečetla jsem si slovíčka). Tento víkend jsem byla za hospodyňku a byla v kuchyni jako doma, takže i dnešní oběd padl na mě. Mimochodem musím se pochlubit, že jsem dostala nádherné tulipány, jako pozornost pro hostitelku od známých, kteří byli pozvaní na sobotní oběd.
Samozřejmě ani dnes nechyběla má tradiční každodenní odpolední káva s kamarádkou s obhlídkou obchůdků.
Teď už sedím v pyžamu hezky doma v teple. Najedená, spokojená a s čajem. Teď už se jen těším na nějaký film, který si pustím (ještě nevím jaký) a na spánek, který doufám bude pořádný.

Zítra ráno mi zazvoní budík, půjdu se umýt namalovat, nasnídat, obléct a odšourat se do školy. Docela bych se i těšila na to, až se opět uvidím s některými svými kamarády a i na ten fakt, že dny konečně budou mít řád, ale bohužel se netěším ani na to. Jak už to bývá před pololetím se učitelé vždy promění v "bláznivé fůrie" a nasekají veškeré pololetky a písemky do jednoho jediného týdne. My nebozí studenti z toho máme akorát hlavu jako balón a na nic jiného čas. Ano, vidím to jen z toho studentského pohledu, ale přeci jen, každý den mít test, sedět ve studené a v mém případě i polorozpadlé škole je za trest. Letos však bude i pár změn. Rozhodla jsem se, že si budu nosit své obědy a to znamená jediné - pořídit si roztomilou krabičku na obědy.