Jsou mezi námi takové dívky, které milují změny. Jeden den mohou být blonďaté a druhý třeba černovlasé. Některé dokonce ani neřeší délku. Nevadí jim nechat si ustřihnout z vlasů po pás mikádo. Neřeší to. Nemají strach. Tyto dívky jsou v mých očích svým způsobem pošetilé, odvážné a (hezky myšleno) bláznivé!
Jak už jsem zmínila ve faktech jsem "úchyl", když přijde na téma vlasy. Závidím dívkám, kterým vlasy rychle rostou, které je mají hladké, lesklé, dlouhé a hlavně ROVNÉ. To já nemám. Moje vlasová historie je velmi zajímavá a taky se to na nich podepsalo.
Takže, jak bych to shrnula? No, asi před čtyřmi lety jsem dostala svou první žehličku na vlasy. Byla jsem nadšená, jelikož jsem měla vlasy vlnité. S radostí jsem si nechala ustřihnout ofinu, promelírovat blonďatou barvou a už to jelo, jako po másle. Ráno jsem žehlila (ze začátku s ochrannými prostředky) celou hlavu, nalakovala a pak jsem si všimla nějakého toho neposedného pramenu, a protože jsem byla mladá a
Nakonec jsem se s žehličkou rozloučila. Chodila jsem na keratinové kůry, ale vlasy se pořád ne a ne uzdravit.
Dnes jsem se však po dlouhých rozmyslech rozhodla pro přeliv! Hrozně jsem se bála, aby už i tak dost ošklivé vlasy nevypadaly ještě hůře. Nevěděla jsem dokonce ani barvu. Nakonec volba padla na trochu tmavší než je má přírodní s měděnými odlesky. A musím říct, že jsem šťastná, že jsem to udělala! Vlasy vypadají zdravější a i já mám lepší pocit. :)
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat